Za beskydskými klauzy - klauz Čurábka
Klauz Čurábka ležící na stejnojmenném potoce. Pokud se vydáte na pěší procházku z našich apartmánů, půjdete údolím Smradlavy a po 2 km u informační tabule odbočíte doleva. Následuje cesta kolem Čurabky až k Čurabskému klauzu, u kterého je vybudováno malé posezení. Trasa měří 3,6 km a pěší chůzí lze zvládnout za necelou hodinu.
Klauz Čurábka je jednou z největších a opravených nádrží k plavení dřeva, tzv. klauzů či splavovacích nádrží. Leží mezi masívem Kavalčanek a je lehce přístupný po asfaltové neznačené silnici z údolí Smradlavy asi 4km od loveckého zámečku na Bílé.
Nádrž pochází z 19.stol., kdy podobné vznikaly po celých Beskydech a umožňovaly zvýšení průtoku tak, aby se dřevo dalo plavit až do Frýdlantu nad Ostravicí a dalších obcí s pilami a hutěmi. Svému účelu sloužila do roku 1908. V roce 1925 byla značně poškozena a v roce 1977 částečně opravena pro přejezd lesních mechanismů. V roce 2005 byla ukončena její rekonstrukce. Po opravě v roce 2008 byl zarybněný pstruhem obecným.
- Lokalita: obec Bílá
- Tok: Čurabka
- Celkový objem nádrže: 6530 m3
- Délka hráze v koruně: 54 m
- Šířka hráze v koruně: 4 m
- Výška hráze: 6 m
- Období výstavby: 19.stol.
Citace ze staré místopisné brožury o plavení dříví na počátku minulého století
„Vlastní přípravy k zahájení plavby počínají na podzim, kdy se řečiště potoka nebo říčky zbavuje překážek, kamenů, nánosů a břehy se upravují. V zimě pak sváží se z hor a strání dříví a skládá se v hranice, jež lemují po celé délce břehy vody… „
„V druhé polovině března při mírné povětrnosti počne plavba dříví. Polena házejí se do rozvodněných potoků, jež zesíleny bývají ještě přívaly vod z klauzů. Prvního dne dochází obyčejně jen málo dříví do Frýdlantu, jelikož se běh polen, tak říkají, musí zregulovati. Vyplňují se jimi kolena, ostré záhyby a okliky, takže teprve pozdější dny polena pravidelně cíle docházejí. Je-li plavba v plné síle, ženou se polena vespolek těsně stlačena úprkem dolů a slyšeti jest praskot, hluk, jekot a hukot hrnoucích se dřev.
Podél celého toku rozestaveny jsou četné stráže, jimž bdíti jest, by nikde zácpa nenastala, jež by zhatila volný chod dříví a dělníci musí dlouhými háky uvolňovati hromadící se polena. Zbylé okrjky shazují se dodatečně po plávce do řeky a připraví se do běhu, když se zadek žene. Dělníci musí do ledové vody a utopencům pomáhati rukama do běhu, což podnikají často za pouhý krapet kořalky:“
Použitý zdroj : Zpravodaj Mikroregionu Frýdlantsko Beskydy, květen 2023